2016, sp. zn. 22 Cdo 1171/2016: „ Pokud by totiž mělo žalobci právo odpovídající věcnému břemeni náležet z titulu vydržení, musel by žalovat na určení existence práva – věcného břemene, nikoliv na zřízení věcného břemene. Jestliže žalobci požadovali zřízení věcného břemene (práva nezbytné cesty), není I v případě, že Váš manžel vlastní reálně vymezenou část domu se však domnívám, že výkon oprávnění z věcného břemene by určitým způsobem omezoval i rodiče Vašeho manžela (např. právo průchodu společnou chodbou či přes společný dvůr, právo využívat sklep apod.). a) služebnosti pozemkové s výjimkou věcného břemene pro technickou infrastrukturu podle § 39b, nebo užívacího práva, popřípadě obdobného práva z ročního obvyklého nájemného určeného podle § 1a plynoucího ze zatížené nemovité věci nebo její části se zohledněním případných nákladů na zachování a opravu C 3260). Svědčí-li tedy oprávněnému z věcného břemene právo užívání celého bytu a ve smlouvě o zřízení věcného břemene není uvedeno něco jiného, nemá vlastník bytu nadále právo byt užívat. Oprávněný z věcného břemene se pak může domáhat vyklizení vlastníka z bytu věcným břemenem zatíženého. Oprávněný z věcného břemene neplatí nájem, jen služby a energie Jelikož služebnost bytu zakládá soužití více osob, samozřejmostí by mělo být podílení se na nákladech bydlení. Osoba oprávněná k bydlení na základě trvalého břemene na dožití musí přispívat na spotřebované energie a služby , které patří ke Může to být o 30 až 40 % méně, než je cena na trhu obvyklá. Právo dožití – služebnost. Pokud chce stávající majitel v nemovitosti dále bydlet, je třeba v kupní smlouvě sjednat věcné břemeno, tzv. služebnost. Služebnost může být sjednána i na dobu určitou. Častější je však tzv. dožití. 4pvm6L. Obraťte se na právního zástupce. S ním pak podáte žalobu o zrušení věcného břemene. Musíte ale prokázat hrubý nepoměr mezi výhodou oprávněného a povinností povinného. (Příklad: Užívající nemovitost devastuje, nebo ji naopak vůbec nevyužívá.) Počítejte však s tím, že doložit takový nepoměr není nic 3 2. Věcné břemeno jako pojem občanského práva 2.1. Teoretické vymezení pojmu Výklad pojmu věcné břemeno odvisí od pohledu, ze kterého na něj nahlížíme. Rozsah věcného břemene chůze a jízdy by měl být primárně zakotven ve smlouvě, na jejímž základě bylo toto věcné břemeno zřízeno. Není-li rozsah věcného břemene ve smlouvě nijak podrobněji vymezen, lze v obecné rovině vycházet z § 1258 občanského zákoníku, dle něhož platí, že služebnost (věcné břemeno I v případě, že Váš manžel vlastní reálně vymezenou část domu se však domnívám, že výkon oprávnění z věcného břemene by určitým způsobem omezoval i rodiče Vašeho manžela (např. právo průchodu společnou chodbou či přes společný dvůr, právo využívat sklep apod.). Vychází se z předpokladu, že není-li dohoda stran možná, nelze po oprávněném požadovat, aby věcné břemeno i vykonával, případně se toliko omezil na její nevykonávání. Zrušení věcného břemene doživotního užívání by mělo být v zásadě výhodné pro obě strany. Reálné břemeno je druh věcného břemene, který vám ukládá aktivní, zákonnou povinnost něco vykonávat ve prospěch jiné osoby nebo nemovitosti, například poskytovat nějaký druh služeb. Toto reálné břemeno nemá zákonem dané druhy. Záleží tedy na vzájemné dohodě vlastníka a budoucího vlastníka. Nejčastěji se

dohoda o zrušení věcného břemene dožití